Proč gepardi nemají zatahovací drápy?

S koÄkami, aÅ¥ už velkými Äi malými, se spojuje mnoho znaků – skvÄ›lé noÄní vidÄ›ní, schopnost velmi tiché chůze, různé atletické kousky. Tím nejznámÄ›jším znamením jsou vÅ¡ak zatahovací drápy. Ty se u nich vyvinuly jako u jediného živoÄiÅ¡ného řádu.

 

K tomu byl samozÅ™ejmÄ› dobrý důvod. Tím hlavním je to, že se drápy pÅ™i chůzi neobruÅ¡ují a netupí. Díky tomu zůstávají stále ostré a lze je použít jako zbraň Äi pÅ™i Å¡plhání na stromy. A to je nÄ›co, co prakticky každá koÄka využije.

 

 

OvÅ¡em, jak už to tak bývá, i zde existují výjimky. Tou jsou gepardi, kteří jako jediná koÄkovitá Å¡elma drápy zatahovat nedovedou. Ani tato adaptace vÅ¡ak není bezdůvodná. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od ostatních koÄek neloví pÅ™epadením, nýbrž svou koÅ™ist pronásledují, potÅ™ebují pÅ™i bÄ›hu dobrý a spolehlivý odraz, což jim právÄ› drápy umožňují. Díky tomu jsou pak bÄ›hem honby za koÅ™istí mnohem stabilnÄ›jší a jistÄ›jší, což je v tak vysokých rychlostech, jakých dosahují, potÅ™eba.

 

To je také důvod, proÄ jejich drápy ztratily postupem Äasu schopnost se zatáhnout. To vÅ¡ak pro gepardy znamená také nevýhody – například ta, že nemohou na rozdíl od ostatních koÄek Å¡plhat na stromy, což se ukazuje jako vÄ›tší problém, než by se mohlo zdát.

 

 

Ano, jedná se rozhodnÄ› o rychlá zvířata. Problém je, že se pÅ™i lovu tak vyÄerpají, že pak nemají chvíli sílu svůj úlovek bránit. Díky tomu je o nÄ›j mohou snadno pÅ™ipravit jiní predátoÅ™i Äi dokonce mrchožrouti, což se také Äasto dÄ›je.

 

Dnes je jasné, že gepardi nejsou jako druh příliš úspěšní, a mnohde by bez lidské intervence nepřežili. Nepomáhá jim ani genetický bottleneck, kterému byli vystaveni před několika tisíci lety, díky kterému mají vysoký stupeň inbreedingu se všemi problémy, které to přináší.

 

Proto, aÄkoliv se jedná o skuteÄnÄ› krásná zvířata, jejich rychlost je to jediné, co mají. Prakticky vÅ¡echny ostatní velké koÄky jsou bohužel mnohem úspěšnÄ›jší.